Rozhovor s koučem žen Karlem Kubeškou

Rozhovor po zápase proti Číně, který Češky prohrály v extraendu 6:7.

Shrnutí zápasu s odkazem na video naleznete zde.

Jaký jsi měl pocit z toho, kdy jste o přestávce vedli 5:1 a nakonec jste museli do extraendu?
Soupeř na začátku chyboval a my jsme z toho vytěžili nějaké body, nějaké vedení, které vypadalo slibně. Pak se ale soupeř chytil, zahrál dobře, směřovalo to k vyrovnanému závěru a tam jsme nezahráli pár důležitých kamenů.

Kde se vzala síla Číňanek v druhé polovině? V 8. – 10. endu získaly soupeřky 4 body, z toho 3 ukradly.
Občas je těžké udržet vedení, najednou se přiblíží pocit vítězství a mění se trošku taktika týmu. Musí přijít na řadu trochu jiné kameny, než jaké se hrály předtím a tam se mohou zrodit chyby, které se skutečně zrodily. My jsme tam v podstatě udělali tři závažné chyby, které způsobily, že jsme nebodovali v závěrečných endech. Dokonce jsme mohli vyhrát už po osmém endu, mohli jsme vést o čtyři v devátém endu. Nic takového se bohužel nestalo. Špatně jsme si ohlídali ten double v desátém endu, který tam jednoznačně byl a v podstatě jsme ho i zahráli, akorát jsme ho špatně zametli. A tady v tom posledním endu jsme udělali jedno zřejmě ne dobré rozhodnutí, kterým jsme si zabili tu situaci v závěru.

Který to byl kámen?
Kámen ne hned po time outu, ale ještě ten následující, vlastně první kámen skipky. Rozhodli jsme se, že budeme hrát jejím out-turnem – ona je levák – vysunutí kamene, který tam Wangová zahrála, ale ten kámen nebyl prakticky vůbec vidět a vzdálenost mezi tím guardem a tím kamenem byla velmi krátká, nedalo se tam skoro zatočit. Takže se dalo očekávat, že to buď mineme nebo rozklepneme situaci, která je před kruhy. A nic z toho pro nás nebylo dobré.

Rozhodnutí hrát takto riskantní kámen mě překvapila až jsem si říkal, jestli to není nějaká nervozita z vývoje zápasu.
Takový kámen se dá zahrát, technicky se zahrát dá, ale je velmi velmi obtížný, navíc v okamžiku, kdy tým cítí, že se utkání rozplývá mezi prsty. Myslím, že to byl moc ambiciózní kámen, který ne že by nešel zahrát – rozhodnutí týmu nekritizuji, to v žádném případě. To bych byl rád, aby bylo zcela jasné – ale přišlo mi, že to bylo náročnější než možná jiná varianta, která by bývala vedla k tomu, že bychom tam otevřeli pravděpodobně dvě možnosti na poslední kámen. Vždycky po zápase přijde někdo chytrý a říká jak by to mělo být. Být na ledě a dělat ta rozhodnutí přímo v průběhu utkání je mnohem náročnější. Musím říct, že výkon děvčat se mi líbil, nastoupili jsme proti soupeři, z kterého máme respekt, kterého si vážíme, o kterém víme, že je velmi kvalitní. Možná jsme byli i zaskočení z toho, že se nám podařilo vést poměrně výrazně, a to možná nakonec vedlo k tomu, že jak jsme se začali trošku obávat vítězství, tak jsme bohužel udělali pár chyb, které vedly k trochu smutné a trpké prohře.

Na druhou stranu to byl velmi náročný soupeř jak Anna sama přiznala v ranním rozhovoru, tak to možná nemusí tolik mrzet.
Štve nás to pekelně. Když už se dostaneme tak blízko k výhře, tak to máme umět vyhrát a byly tam tři možnosti přes které jsme to mohli vyhrát. O to nás to mrzí víc. Věřím však, že nás to nakopne k tomu, že budeme ještě koncentrovanější a že budeme hrát ještě lépe než jak jsme nastoupili do tohoto utkání.

Ráno vás čekají Lotyšky, které teď porazily Němky. Co si o nich myslíš? Znáte se?
Nemyslím si o nich vůbec nic. Známe je, ale my to bereme tak, že přijdeme na led, tam na nás čeká soupeř a my jsme připraveni ho porazit a uděláme pro to všechno. V podstatě je nám jedno, kdo tam přijde.