Le Gruyère AOP European Curling Championships 2017

Výkon českých žen v šestém zápase na krajní páté dráze byl bohužel docela nepřesný a jejich ruské soupeřky tak vyhrály 8:2.

Živý komentář k průběhu utkání zde.

Odkaz na grafický záznam zápasu zde (pdf).

Trenér Karel Kubeška

Hra vypadala poměrně nepřesně. Co se stalo?
Tato dráha vypadá že je asi nejsložitější ze všech co tady jsou. Každá část jezdí jinak. Bylo to tam vidět u některých míst, kdy hráčky různých týmů hrály tři čtyři kameny za sebou a všechny končily tak, jak normálně kameny končit nemají. To znamená zlom někde v půlce dráhy a umírání těch kamenů někde mezi hog line a tee line. Když se ale přidá tak se kámen nezlomí, jede rovně a projíždí trackem, kterým by projíždět neměl.

To je problém, který jste měli už i na jiných drahách.
Byl i na jiných drahách, ale tady je to opravdu tak, že každá půlka dráhy (levá, pravá) se chová trochu jinak. Normálně to bývá často tak, že jsou-li dráhy u mantinelu tak část u mantinelu bývá malinko jiná než ta část co je od mantinelu. Ale tady to vypadá, že to má opačný efekt a těžko vysvětlit proč. Těžko přečíst něco co od nás neznáme. Některé kameny dojíždí a některé se zaseknou. Nevíme jestli je to ledem, jestli je to vymetením nějakých spotů, ale snad ta košťata tak nemetou, aby se tím opravdu dalo vymést něco na dráze. Těžko říct. Konstatovali jsme, že led je tady dobrý, ale ne víc. Přičemž na Mistrovství Evropy by měl být led velmi dobrý až výborný. Dobrý je průměr, za tři. Takový typ ledu úplně neotestuje kvalitu týmů. Ty, které jsou techničtější a tvořivější na tom trochu strádají. My jsme tam třeba udělali chybu ve třetím endu. Ne velkou, byla to taková chyba v rozhodnutí, kdybychom ji neudělali, tak jsme ten end mohli vyhrát, nemusel ho ukrást soupeř. Pochopitelně je pak velký rozdíl 2:2 nebo 1:3. Ono se to nezdá, je to v začátku zápasu. Ale mentálně to vždycky na ten tým už začíná trochu působit.

To bylo někdy na konci endu?
Bylo to zhruba v půlce endu. Pustili jsme se do kamene, který, kdyby dopadl dobře, byl výborný. Ale hráli jsme ho tím trackem, který se následně ukázal jako nejtěžší. Je to come around kolem guardu zvenku, což je ofenzivní trik, který opravdu může otáčet zápasy. Ale člověk si ho může dovolit jen na ledě, kterému rozumí. Kde ví přesně jak to odsadit a to jsme si mysleli, že víme a nakonec se ukázalo, že to úplně nefungovalo. Nemyslím si, že to úplně rozhodlo zápas, ale jsou takové maličkosti v zápase, které překlopí aktivitu z jednoho týmu na druhý. Najednou jsou karty rozdané trošku jinak. Tahle dráha nám moc štěstí nepřinesla. Prohráli jsme tady s Dánskem, taky velmi hloupě. Prohráli jsme tady teď s Ruskem, také ne moc chytře, po takovém výkonu, který v nás vzbuzuje vnitřní rozpaky. Přitom holky umí hrát. Jsou to výborné hráčky. Před devíti dny na jiném typu ledu dokázaly Sidorovou porazit, dokázaly porazit dvojnásobnou mistryni světa Feltscherovou a další týmy. A najednou jsme na jiném ledě a ten výkon úplně nepřichází čili vyplývá z toho, že máme trošku problém se přizpůsobit podmínkám.

Sidorové se to tedy podařilo lépe?
Myslím, že měla i víc štěstí. My jsme štěstí neměli ani malinko. Například nádherný byl ten kámen v sedmém endu.

Ten co se odrážel od kamene na kraji?
Ano, to byl kámen na dvojku. Byl to krásně zahraný kámen. Jenom jsme dali pozdě pokyn k metení. Ten kámen se měl mést dřív a ta dvojka by to byla. V optice zápasu by to bylo najednou 4:6. To je o něčem jiném než 2:7. Hlavně po takových kamenech tým najednou nabere sebevědomí. Když takovou věc vymyslíš a zahraješ ji tak si říkáš ‚Paráda! My to umíme!‘, ale když to nevyjde tak si říkáš ‚Zase! O kousek, o kousek a o kousek…‘ Po mentální stránce, která hraje v curlingu velkou roli jsme šli dolů a dolů, samé ukradené jedničky od šestého endu do osmého. A přitom po vývoji, kdy jsme měli šanci na dvojku, zahrála Sidorova vynikající kámen. Třeba ten freeze [6. end]. Dvojku jsme měli rozehranou a ona zahrála báječný kámen a my jsme pak zahráli výbornou váhu, ale tady se nám špatně odhaduje točení ledu. Kameny v konci dělají pro nás trošku nevyzpytatelné věci.

Na led se dostala i pátá hráčka Ežen Kolčevská.
Ano, ale bohužel jen na jeden end což mě nakonec mrzelo. Mohla si zahrát i dva. Já jsem chtěl trošku změnit atmosféru v týmu. Někdy se stane že atmosféra v týmu si jakoby sedá. Že tam není nikdo, kdo by to zvednul. Říkal jsem si, že tím, že to prohodím, když pošlu Terku na trojku, že to třeba vyjde. Nakonec byl ten end slušně zahraný, byla tam šance na dvojku. Bývalo by to 4:7 a dva endy do konce. Dalo se pořád hrát. Samozřejmě, šance ne příliš velké, ale nikoliv beznadějné.

To byl tedy tvůj pokyn? 
Ano. Střídání dělá kouč. Tohle je něco co v pravidlech není dobře vymyšlené. Kouč nemůže požádat o time out, ale je jediný kdo může střídat? To nedává moc smysl. V tomto bohužel evropský vliv na Světovou federaci není úplně šikovný. V Kanadě jsou v tomto ohledu flexibilnější. Tam to navíc funguje tak, že koučové se normálně baví s hráči. Normálně mluví, kouč se zvedne, ukáže time out, mává na hráče.

Je tedy větší součástí hry.
Logicky! Kouč je ten, kdo s tím týmem pracuje celý rok. Pak si má sednout na lavičku a koukat a nemít právo na nic? To osobně nepovažuji za šťastné. Rekreační curling je něco jiného. Tam je třeba taky nějaký trenér, ale to je spíš kamarád. Tady je to opravdu systematická práce celého realizačního týmu, 4-5 hráčů, trenér, případně někdo další. Bereme to pořád jako pololegraci když hrajeme curling, ale je to olympijský sport a tohle je druhý nejvýznamnější podnik, který evropské týmy mohou hrát.