Curling

🥌 Zimní olympijský sport, který má v ČR třicetiletou tradici.

🥌 Sport, jehož esencí je gentlemanský přístup. Curling se v podstatě obejde bez rozhodčích, klíčovou součástí hry je fair play a gentlemanský přístup. Více viz Duch curlingu.

🥌 Hra, v níž týmy posílají po ledě kameny do cílového prostoru. Tým získává body za své kameny, které po odehrání všech kamenů skončí blíž ke středu než kameny soupeře.

 

Podrobnější informace:

→ Vybavení | kámen, koště, boty, dráha

→ Úkony | hod, metení

→ Zápas | endy, počítání, LSD

→ Týmy | čtveřice, mixed doubles

→ Strategie a terminologie

 

Vybavení

kámen

Skutečný žulový kámen. Váží téměř 20 kg, ale nezvedá se, pouze se po ledě posílá. Celá sada kamenů na jedné dráze patří k sobě a běžně se nerozděluje.

Majitelem kamenů bývá hala. Na kontinentálních a světových šampionátech se používají kameny ve vlastnictví Světové curlingové federace. 

Barevné madlo odlišuje kameny obou týmů, nejčastěji se používá červená a žlutá barva. Na kamenech je uvedeno i číselné, které pomáhá hráčům v odlišení jednotlivých kamenů. V jedné sadě jsou vždy kameny stejně velké, těžké i vyrobené ze stejného žulového masivu. Nicméně jsou kameny přírodního původu, proto je možné, že se mohou chovat trochu jinak (například hráči při tréninku zjistí, že kámen č. 3 z druhé dráhy točí méně než ostatní). Rozdíly jsou minimální, ale curling někdy bývá o milimetrech.

koště

Vybavení, které slouží k metení, případně jako stabilizační pomůcka při odhodu kamene. Na tzv. hlavě je připevněna houba, tedy ta část, která se při metení dotýká ledu. Nyní se používá houba ze speciální tkaniny, dříve i ze syntetických vláken a umělých chlupů (ty byla pro soutěže zakázána před pár lety). Historicky se používaly i přírodní chlupy a také tzv. cornbroom, který připomíná domácí košťat na úklid. 

Každý hráč má své vlastní koště a během zápasu je zakázáno, aby si je měnil za jiné. Není možné ani měnit ani houbu. Životnost koštěte je prakticky neomezená, ale houba se metením poškozuje a je třeba ji měnit. Na nejvyšší úrovni dokonce po každém zápase, v méně precizním prostředí přestává být houba vhodná na metení po odmetení řádově jednotek zápasů.

boty

Hráči mají speciální obuv. Jedna bota má kluznou a druhá nekluznou podrážku. Kluzná bota umožňuje curlingový skluz při odhození kamene. Někteří hráči klouzání využívají i při metení. Druhá bota neklouže a pomáhá držet stabilitu. Na kluznou botu je možné nasadit gumový návlek (antislide), díky kterému neklouže ani jedna bota. Kluzný povrch se vyrábí z teflonu.

dráha

ledová plocha se speciálním povrchem, který vzniká tzv. pebblováním (tedy stříkáním kapiček na hladký led), které se následně trochu seřezávají. Tím se liší curlingový led od hladkého ledu pro hokej nebo bruslení. Tento drobně nerovný povrch snižuje třecí plochu kamene, a ten díky tomu snadno jezdí.

Dráha je symetrická, odhazuje se z obou konců (což se střídá po každém endu). Odhazové bloky (hacky) jsou tedy na obou koncích, stejně jako cílové kruhy a jednotlivé čáry.

Platný hod končí musí být vypuštěn z ruky před hog line. Poté musí celým objemem přejet cílovou hog line, ale nesmí celým objemem přejet backline. Zároveň se kámen nesmí dotknout side line. Pokud nebude některá podmínka splněna, bude kámen odstraněn ze hry.

uniaboutsheet2

 

Úkony

hod

Hráč odhazuje kámen z odrazového bloku (hack) ve speciálním postoji, kdy využívá kluznosti své boty. Kámen musí být vypuštěn před hog line a poté se jej již žádný z hráčů nesmí dotknout (tělem ani koštětem). V takovém případě by byl hod považován za chybný, takový kámen se označuje jako tzv. „zapálený“ a je odstraněn ze hry. 

Kámen se vždy odhazuje s rotací ve směru pro nebo proti směru hodinových ručiček. Důvodem je předvídatelnost dojezdu, která u kamene bez rotace není. Kámen s rotací sice nejede rovně, ale dá se očekávat kde skončí. Zároveň je díky tomu možné zajet za jiný kámen a schovat se tam před vyražením.

metení

Vizuálně nejvýraznější část curlingu. Cílem této činnost je prodloužení a narovnání směru. Kámen s intenzivním metením dojede až o několik metrů dál, zároveň díky tomu bude méně točit. Kámen nelze nijak zpomalit. Před pár lety se zjistilo, že určitým způsobem metení lze kámen přimět točit víc, ale tento vliv je nižší než ten klasický, kterým se tým snaží trajektorii narovnat.

Po vypuštění kamene u hog line mohou mést hráči vlastního týmu. Počet zametajících hráčů není omezený, ale druhý hráč (natož třetí či dokonce čtvrtý) již z fyzikálních důvodů nemají takový vliv na jízdu kamene. Za cílovou tee line může mést i jeden hráč soupeře. Jeho cílem je také snaha dostat kámen co nejdál, optimálně mimo hru. Tedy protivníkovi „škodit“. To je jediný okamžik, kdy lze přímo ovlivnit hody soupeře.

 

Zápas

endy

každý zápas se skládá z endů, tedy “kol”. Během jednoho endu se odhodí všechny kameny a poté se spočítá výsledek endu. V curlingových zápasech bývá osm nebo deset endů. V případě shody bodů po odehrání daného počtu endů se přidává extraend. V některých soutěžích se musí rozhodnout v jednom extraendu, většinou není počet extraendů omezený.

Curlingové zápasy je možné ukončit i před odehráním daného počtu endů. V takovém případě je signálem podání ruky poraženého týmu vítězům. Obecně se považuje za slušnost ukončit zápas dřív, pokud je rozdíl ve skóre dramatický. Ještě existuje tzv. matematická eliminace, tedy situace, kdy prohrávající tým již nemá dost kamenů, aby skóre srovnal.

počítání bodů

Po odehrání všech kamenů se spočítá bodový výsledek daného endu.

Počítají se kameny jednoho týmu blíž ke středu oproti kamenům soupeře (princip je podobný jako v pétanque). Přesná vzdálenost ke středu kruhů je irelevantní, důležitý je vztah vůči kamenům soupeře. Posuzují se pouze kameny, které se aspoň trochu dotýkají cílových kruhů. Existují měřidla, aby se dalo určit, jestli je kámen v kruzích a aby se dalo srovnat, které kameny jsou blíž ke středu, pokud by to nebylo jasné prostým pohledem.

V endu může skórovat pouze jeden tým, druhý tým získává 0 bodů. Výsledek endu bývá většinou 1:0, 2:0 nebo 3:0. Ve výjimečném případě lze uhrát až 8:0. Je možná i varianta 0:0 v případě, že žádný kámen není v bodované pozici. V drtivé většině případů se jedná o strategický záměr.

Barevné označení cílového prostoru na soustředné kružnice je jen grafickou záležitostí. V curlingu není důležitá přesná vzdálenost ke středu, klíčový je vztah vůči kamenům soupeře.

hody LSD, LSFE, DSC

hod(y) před nebo výjimečně po samotném utkání. Jedná se o hody, kdy je na dráze jenom jeden tým a kamenu se měří vzdálenost ke středu kruhů. Podle ní se určuje výhoda posledního kamene v prvním endu (LSFE – Last Stone in First End) a proto se odhazuje před zápasem. Nebo se odhazuje hned po zápase a podle lepší (nižší) hodnoty se určuje výhoda pro další utkání v turnaji (Last Stone Draw).

Dnes se většinou používají hody na začátku zápasu, které rozhodují o výhodě v prvním endu. Nejběžněji se jedná o dva hody různých hráčů v týmu. Je dané, že první z nich je po směru hodinových ručiček a druhý po směru.

Z hodnot LSD se počítá průměr DSC (Draw Shot Challenge), do kterého se někdy nejhorší hodnoty nepočítají. Tato hodnota může sloužit k určení pořadí týmů v žebříčku pokud mají stejný počet výher a proher.

délka zápasu

zápas je omezen daným počtem endů (typicky 8 nebo 10), ke kterým se mohou přidávat extraendy, pokud není rozhodnuto. Délku však navíc ještě ovlivňuje časový limit.

Na mezinárodních šampionátech a v české extralize a MČR mixed doubles se používá tzv. thinking time. Tento systém se podobá šachovým hodinám a danému týmu běží mezi zastavením kamenů předchozího hodu až po okamžik kdy odhaující hráč přejede tee line na odrazové straně (hog line u vozíčkářů). Jedná se tedy o čas, během kterého tým přemýšlí a připravuje se k hodu. Pokud čas vyprší, tým prohrává bez ohledu na skóre. Tento systém je férovější, jelikož běží každému týmu zvlášť, řeší pouze samotné přemýšlení a tím neovlivňuje samotnou strategii (thinking time není ovlivněn tím, jestli tým hází take outy nebo draw). V tuto chvíli platí, že pro desetiendové zápasy má tým k dispozici 38 minut, pro osmiendové 30 minut a v soutěži mixed doubles má 22 minut.

U nižších domácích soutěží existuje jiný časový systém: prostý celkový limit (například 1 hodina a 50 minut), který běží všem dohromady plynule od začátku zápasu a neřeší se přestávky ani kdo zrovna hraje. Po vypršení limitu se dohraje rozehraný end, v některých soutěžích se hraje ještě jeden end. Nikdy to však nesmí být víc endů než je plánováno (8 nebo 10 plus extraendy). Nevýhodou je, že pomalu hrající tým není limitován a že tým nemůže s časem pracovat (spěchat u jednoduchých hodů, aby měl dost času na složitější situace). Praktickou výhodou je, že pro tento systém není třeba mít časoměřiče.

 

Týmy

čtveřice

Tradiční sestava. Každý hráč odhazuje dva kameny za sebou. Pro zápas je určené pořadí hráčů k odhodu, které nelze měnit. Týmy se v odhodu střídají. Na začátku endu jsou kruhy prázdné. Curlingové pozice se označují jednoduše čísly: jednička, dvojka, trojka, čtyřka. Prvním dvěma se říká front end (většinou metaři), druhým dvěma back end (většinou jsou víc v kruzích).

Jeden z hráčů je tzv. skip, který stojí v cílových kruzích, vymýšlí strategii a koštětem ukazuje směr odhodu kamene. Skip nemá moc příležitostí mést, výjimkou je vymetání kamenů soupeře za tee line. Když své dva kameny odhazuje skip, tak mu směr ukazuje viceskip. Hráči, kteří v danou chvíli neodhazují, metou kameny svým spoluhráčům. Nejčastěji je skip čtyřka a viceskip trojka, ale není to nijak dané a záleží na konkrétním týmu.

Základem jsou soutěže mužů a žen, které se hrají i na olympijských hrách. Dále existují kategorie mixů (smíšené čtveřice), soutěže žáků (do 15 let), juniorů (do 21 let) a seniorů (nad 50 let).

dvojice – mixed doubles

Kategorie mixed doubles se v českém prostředí zabydlela pod svým nepřeloženým názvem, ale jedná se o soutěž smíšených dvojic. Tato disciplína je od roku 2018 součástí programu olympijských her, kdy se přidala k soutěži mužských a ženských čtveřic.

Mixed doubles se liší nejen počtem hráčů. Před začátkem každého endu se do cílových kruhů umísťují dva kameny (jeden kousek za střed kruhů, druhý je umístěn jako center guard). Jeden z hráčů odhazuje první a pátý kámen, druhý hráč odhazuje druhý, třetí a čtvrtý kámen. Hráči si mohou po každém endu vyměnit pořadí.

Menší počet členů týmu se projevuje tím, že se hráči musí rozhodnout, jestli svého odhazujícímu spoluhráči budou ukazovat směr nebo mu budou mést kámen. Často lze vidět, že odhazující hráč doběhne svůj kámen, a ještě si ho sám zamete. 

Specialitou je také power play, což je odlišné umístění předchystaných kamenů, které jsou v takovém případě umístěny na kraji kruhů (na tee line a corner guard). Power play může tým použít jednou za zápas v endu, v němž má výhodu posledního kamene.

Tato kategorie je součástí olympijských her od roku 2018. Plánuje se, že se v roce 2026 objeví i kategorie vozíčkářského mixed doubles na paralympiádě.

 

komunikace

V curlingu je důležitá týmová komunikace. Skip vymýšlí strategii a následně zbytku týmu sděluje, jaké hody by chtěl. Zároveň odhazujícímu hráči koštětem ukazuje směr odhodu (nezapomeňmě, že kámen zatáčí). Hned po odhozu metaři skipa informují o svém odhadu rychlosti jedoucího kamene. Skip na základě přesnosti směru odhodu (kterou sám vidí) a informace od metačů o rychlosti, hlásí metařům, jestli mají nebo nemají mést. Při tom si skip někdy dost zakřičí. Po hodu někdy hráči komunikují případné chyby v technice, které hod ovlivnily, nebo řeší konkrétní místa na dráze, která se chovají jinak než zbytek plochy. Mezi endy je prostor krátce prodiskutovat minulý end a probrat taktiku pro ten následující. Výše uvedené platí i pro kategorii mixed doubles, v níž je kvůli počtu hráčů komunikace ještě intenzivnější.

Pro zjednodušení komunikace mají curleři vytvořený systém číslovaných zón v kruzích, který používají u kamenů na umístění (Více viz schéma na straně 15 časopisu SKIP zde). U rychlých kamenů čísla označují počet vteřin, které kámen stráví mezi jednotlivými hog line. 

 

Strategie

výhoda posledního kamene

Základní strategický aspekt. Vzhledem k jasnému počtu kamenů v endu je v curlingu důležitější poslední hod než ten první (rozehra). Poslední kámen může zachránit nepříznivou situaci, nebo naopak přidat bod k těm, které již čekají v kruzích.

Výhoda bývá v prvním endu určena hody LSD nebo dle nastavení soutěže (například v playoff). V dalších endech má výhodu ten, kdo neskóroval v předchozím endu.

bodový zisk, force, steal

Očekává se, že tým s výhodou díky svému poslednímu hodu vybojuje dva body. Případně víc, ale to je méně běžné. Teoreticky je možný zisk až osmi bodů, ale to se stává výjimečně. V endu skóruje vždy jen jeden tým, druhý nezískává žádný bod.

Tým bez výhody se snaží donutit soupeře pouze k zisku jediného bodu (force). Soupeř sice získá jeden jeden bod, ale výhoda přechází na druhý tým.

Někdy dokonce skóruje tým bez výhody, tomu se říká steal (krádež). Jde o takovou situaci, kdy tým bez výhody rozestavil své kameny tak dobře, že se tým s výhodou ani posledním kamenem nedostal blíž ke středu.

blank (nulový end)

end, který má nulový zisk pro oba týmy. Používá se v soutěžích mužů a žen (ne u mixed doubles). Tým, který end vynuluje (odstraní z kruhů všechny kameny) sice nezíská žádný bod, ale zároveň si nechá výhodu posledního kamene do dalšího endu a tam může v dalších endu zkusit uspět. V soutěžích mixed doubles jsou odlišná pravidla a nulový end naopak vede ke ztrátě výhody.

 

základní taktika

Z výše uvedeného vyplývá, že je klíčem mít výhodu posledního kamene a tu překlopit do vícebodového zisku. 

Tým s výhodou umísťuje své kameny na kraj kruhů (schovává kameny v kruzích za corner guardy). Záměrem je to, aby byl střed dráhy prázdný pro závěrečný hod. Naopak tým bez výhody se snaží střed „ucpat“ a proto hází center guardy a kameny ke středu kruhů.

 

V kategorii mixed doubles se uvažuje obdobně, ale vzhledem k předem umístěným kamenům na středu je hra koncentrovaná do středu kruhů a s výjimkou power play kameny typu corner guard ve hře moc neuvidíme, naopak se hrají kameny typu freeze a různé varianty poťuků a rozťuků.

 

free guard zone

Pravidlo, které zakazuje vyražení prvních guardů ze hry. Nyní se toto pravidlo týká prvních pěti kamenů. Tým však může vyrážet vlastní kameny. V případě, že by bylo pravidlo porušeno, se kameny vrací na původní pozice a odhazovaný kámen je odstraněn ze hry.

Smyslem je, aby týmy měly víc kamenů ve hře a tím byl curling divácky atraktivnější. Situaci vysvětlil národní kouč Brad Askew ve svazovém časopisu SKIP (strana 15) krátce po rozšíření na prvních pět kamenů.

 

 

 

Terminologie

V principu existují dva typy hodů: draw a take-out. Draw je pomalejší a proto se samo zastaví v cílové oblasti (mezi hog line a back line). Take-out je rychlý kámen, který má narazit do jiných kamenů, které má odstranit ze hry. 

Částečně s tím souvisí i systém označení hodů pro jasnou komunikaci. Pro draw mají curleři vytvořený systém číslovaných zón v kruzích (více viz schéma na straně 15 časopisu SKIP zde). U take-outů se používají čísla označující počet vteřin, které kámen stráví mezi jednotlivými hog line. 

 

draw 

Kámen, který se zastaví v cílových kruzích. Výraz draw se používá pro kámen v kruzích, i jako obecnější pojem pro kámen v kruzích i před nimi (guard)

guard

Draw, které se zastaví před kruhy. Smyslem guardu je chránit jiné kameny v kruzích před vyražením. Jiné kameny se za guard mohou schovat.

Podtypem je center guard (kámen ve středu dráhy) a corner guard (kámen na kraji dráhy). Viz strategie dle výhody posledního kamene.

freeze

Kámen, který těsně (v řádu milimetrů, maximálně nízkých jednotek cm) přijede k jinému kameni ve hře. Tento „přimrznutý“ kámen není možné vyrazit ze hry, aniž by byl vyražen i onen původní kamen, k němuž freeze přijel. Vzhledem k nezbytné malé vzdálenosti mezi oběma kameny se jedná o poměrně náročný hod, který vyžaduje přesnou rychlost kamene.

split

Jedná se o středně rychlý kámen, který má odsunout vlastní kámen ve hře na kraj kruhů a samotný odhazovaný kámen má dojet na opačný okraj dráhy. Cílem je umístit své kameny tak daleko, že nebude možné oba najednou vyrazit, například jako v bowlingu.

tap back, promotion, raise

Česky by se dalo přeložit jako posun, případně poťuk. Jde o kámen, který má posunout jiný kámen v kruzích dál – ideálně blíž ke středu. Používá se v situacích, kdy není možné blíž ke středu přijet přímo. 

 

 

peel (peel take-out)

Typ take-outu. Po nárazu vyjede vyrážený kámen i střelec. Cílem takového hodu je čistit situaci ve hře.

double (triple…) take-out

Hod, jehož cílem je odstranit víc dalších kamenů ze hry.

hit & stay

Hod, při kterém se vyrazí jiný kámen a střelec se po nárazu prakticky nehne (protože takto zůstane v nějaké vhodné pozici pro další hru).

hit & roll

Hod, při kterém se vyrazí jiný kámen a střelec po nárazu odjede jinam (většinou do vhodnější pozice na kraji kruhů, například se schová za corner guard).

run back

Rychlý kámen, který trefí stojící guard tak, aby guard pokračoval dál do kruhů a vyrazil další kámen v kruzích. Jedná se o těžký hod, jelikož vyžaduje vysokou směrovou přesnost. Výhodou je, že se díky tomu může vyrazit kámen schovaný za guardem.